15.4.2004 10:45:07 Agata
Re: Dík. Kdysi mi umrela mama, ted dcera
Myslím, že je chyba, že to nosí v sobě...alespoň mně o tom doporučila psycholožka mluvit... ale ono moc není s kým. Lidi toto téma možná děsí... takže i ti, co ho znali o tom s námi mluví minimálně. Respektive - v době, kdy jsem nemohla mluvit já, tak oni asi ano a teď již je to " dávno". Mluvíme my s dcerou. Vzpomínáme a víme, jak by se zachoval, co by řekl,je to i legrace, protože se smějeme něčemu, čemu rozumíme jen my...
Nedávno k nám přišel pán ze správcovské firmy našeho baráku a povídali jsme si a on na závěr řekl - pozdravujte manžela. Tak jsem řekla vyřídím. Co na to říci? Člověku, se kterým se vídám jen zběžně...
Tušíš, proč Tvoje máma řekla, že jí už neuvidíš? Myslíš, že to věděla?
Je mi líto, žes přišla o Lucinku i o mámu...
Odpovědět