16.1.2008 10:21:47 Markéta, syn 6 l.
Re: To je těžko.
Ztotožňuju se s tvým názorem. Musím říct, že si kolikrát připadám při chůzi Prahou jako lakomá Barča,sobecká bestie, když mě cestou do práce zastaví čtyři skupinky dětí s žádostí: "Nechtěla byste přispět na léčbu rakoviny u dětí?" "Nechtěla byste přispět na děti v dětským domovech?" atd. Při nejlepší vůli nemohu prostě přispět každému, navíc, když jsem se vybírajících dětí pokoušela vyptat, na co že přesně sbírka je, v polovině případů nevěděly. A moc nerozumím tomu, jak někdo může dovolit svým dětem venku bez jakéhokoli dohledu vybírat peníze - když vidím v parku na Hlavním nádraží dvě holčičky s taškou peněz mezi vší tou pakáží, která se tam pohybuje, jde mi hlava kolem.
Prostě to, na co přispívám, si pečlivě vybírám a opravdu dávám přednost akcím, u kterých si mohu být jistá, že se prostředky skutečně dostanou tam, kam mají. Nebo takovým, kde se pomoc realizuje jinak než materiálně.
Odpovědět