Re: Žena workoholik

To jsem se nasmála :-) "Nástěnky se čtou" :-) Jojo, to by nesměl syna vodit do školky manžel a ze školky děda. Takže to nečte nikdo :-D Obědy platíme samozřejmě inkasem a kdybych občas nevezla Mikiho já (ať už tam, nebo zpět), nikdy nikdo neřeší, že ve skříňce už nemá nic na převlečení a nebo se mu tam kupí hromada (to jak ho děda občas zapomene do něčeho navlíknout :-)). Ale ještě že ty svoje mužský mám, ráno obvykle nestíhám ;-) a odpoledne pracuju, a to nejsem žádný -hoik, jen normální žena, která je ráda, že má dobrou práci. Taky si myslím, že když občas školím někde 150 km od domova, odjíždím brzy ráno a vracím se sotva Mikiho uložit, nejsem workholik, jen prostě žiju v době, která přeje spíš těm "flexibilním" :-) a buď to budu respektovat a nebo budu naříkat na stereotyp a malý plat.
Skutečné workholiky znám dva (a to znám stovky lidí), jsou to muži a musím podotknout, že jejich ženy věděly, do čeho jdou, mohly si teda vybrat předem. Narozdíl od alkoholismu či gamblerství to nejde moc dlouho tajit... :-)