Re: dětičky - naše x přijaté

Jestli chcete napište na gladya@seznam.cz a zodpovím dotazy. U nás probíhal proces adopce následovně: vyplnili jsme žádost, sehnali několik potvrzení, navštívila nás soc. pracovnice, absolvovali jsme přípravný kurz(my ho měli ještě nepovinný) a psychologické vyšetření. My jsme malého přinesli necelé dva roky po podání žádosti, byly mu tři měsíce a kousek, dnes je mu 9 let. Čekací doba závisí na kraji a dnes může být samozřejmě jiná než před 9 lety.
Určitě platí, že čím méně dítě stráví v ústavech, tím lépe. Ale s možnou deprivací adoptovaných dětí je to na delší debatu. Vývoj člověka přece závisí na celé řadě faktorů. Já osobně jsem "opatrný optimista" a riziko problémů u adoptivních dětí vidím jen nepatrně vyšší než u biopotomků. A upřímně: problémové dítě beru minimálně z poloviny jako selhání rodičů. Myslím těch rodičů, kteří dítě vychovávají, ať jou bio nebo adoptivní.