Britská výchova

Tak musím říct, že britská výchova, když jsem se s ním svého času setkala jako au-pair (je to asi 13 let zpátky), mě naopak velmi nadchla.

Je pravda, že malé děti tam jsou mnohem rozjívenější a nikdo to neřeší (vzpomínám si, jak jsem byla třeba vyplesknutá z toho, že malý klučina skákal v autě úplně všude - ne při jízdě, ale na parkovišti - dokonce se vyšplhal na volant, stoupal na zataženou ruční brzdu.. nebo večer před koupáním nahatý vyletěl z koupelny na zahradu pohrát si a poválet se v písku.. rodiče to brali jako úplnou normálku a správné chování). Zatímco v ČR tehdy platilo, že hodné dítě = dítě, které ani nemukne, vzorně pozdraví a moc neotravuje dospělé.

Britská výchova mě ale nadchla předvším proto, že jsem měla mimo jiné i porovnání, jak se chovají starší děti (kolem 12 - 14 let). V rodině byly 2 starší holčiny v tomto věku a shodou okolností mám bráchu o 10 let mladšího, který byl v té době zhruba stejně starý jako ony. Mezi nimi byl neuvěřitelný rozdíl v chápání zodpovědnosti. TY HOLČINY se chovaly mnohem zodpovědněji než můj brášula a jeho vrstevníci. Tenkrát mě to překvapilo, ale ono to je logické.. :)