To, jaký má člověk slovník, podle mého názoru není to nejdůležitější, ale důležité je, jak se chová a jestli svým životem tvoří zlo. Nesnáším, když se někdo schovává za falešnou slušnost, slušnost sama o sobě (mluvit slušně, zdravit lidi apod.) nic neznamená.
Výhody vegetariánsví oproti běžné stravě? To, že mám čisté svědomí, co se týče zvířat. Co se týče pestrosti, tak vegetariánství může být mnohem pestřejší než běžná strava a ve většině případů taky je. Když se podívám, co jedí děti v mateřské škole, tak mají velice omezený jídelníček - hlavně tam figuruje maso, mléko a vejce, ale co se týče širokého a obrovského spektra rostlinných potravin, tak je tam toho minimum. Maminky si ale myslí, jak jejich dítě jí "vyváženě".
Promiň, ale pro mě jsou hovna totéž co maso, spíš jsou lepší, protože kvůli hovnům nikdo umřít nemusel - což ale samozřejmě neznamená, že je budu jíst (hovna i maso).
Já za to nemůžu, že vám lidi nepřispěli na útulek. Je to snad moje vina? Ale vidíš, že se zajímáte jen o psy, ale o ostatní zvířata, která skončí jako finální produkt v supermarketu se moc nezajímáš...
Sýr a úmrtí zvířat: Aby se sýr mohl vyrobit, musí se získat mléko a kráva musí mít mládě. Co se stane s tímto mládětem? Brzy po porodu je mámě odebráno, aby nevysávalo mléko, citově strádá, pokud je to samec, tak skončí na jatkách. Kráva samozřejmě také skončí na jatkách, jakmile je už nepoužitelná pro výrobu. Pokud se nepodaří ji znovu oplodnit, tak se to ještě zkusí, ale pak je vyřazena a jde na jatka. Krávy se ve výrobě mléka dožijí podstatně nižšího věku, než kolik by se dožily přirozeně. Často jsou uvázány na řetězu (odebraná telata také). Nadměrná produkce mléka jim způsobuje bolesti a častá jsou také onemocnění a záněty vemene.
Toto je důsledek produkce mléka a sýrů:
Utrpení dojnic (info z www.ohz.cz)
Více masa, ještě více mléka v ještě kratším čase - to je jasný cíl velkochovů. Přes 40 litrů mléka denně dokáží nadojit krávy "údernice", ale to ještě stále nestačí. Nepřirozený způsob chovu, nepřirozené podmínky k životu, omezený prostor, minimum možností k výběhu a další faktory vytváří z těchto "užitkových" zvířat nemocné a přemedikované "stroje" na mléko a maso. Dříve měla jedna kráva za celý svůj život deset až patnáct telat a dosahovala věku 7 - až 9 roků, ovšem v současnosti tak dlouho krávy nežijí. Je neekonomické, aby se kráva vydržovala ve velkochovech "jen tak" - příliš by se to prodražilo, proto je po dvou až třech telatech a vydojených stovkách litrů mléka zpracována na maso.
Zatímco v minulosti se krávy popásaly na loukách celé léto a také na podzim, realita současnosti je jiná. Krmivo, které dostávaly, byly kvalitní pícniny a ne to dnešní "obohacené" o hormony a antibiotika a často také s plísněmi. Ještě před revolucí byly krávy v tehdejším Československu zkrmeny tunami arašidů napadených plísní, které byly dovezeny ze zahraničí jako levné krmivo. Pozůstatky si lidé "nesou" ve svém těle, protože vše přechází do mléka a masa a potom do lidského těla...
Okolo 90 % krav v současnosti musí v chovech stát, jen málo se může volně v létě a na podzim pást na louce. Nedostatek pohybu se na kravách podepisuje často bolestivým způsobem: deformacemi, záněty kloubů... V moderních chovech totiž zvířata stojí na roštových podlahách, které pro ně nejsou přirozené. Často se také používají speciální "trenažery" pro krávy, jež je mají donutit v chovech své výkaly vylučovat tam, kam mají - do připravené "odpadní jámy". Pokud se tak nestane, je jim uštědřena elektrická rána. V mnoha případech jsou tyto "metody" pro zvířata nejenom stresující, ale také bolestivé a nepřirozené. Tento permanentní stres a extrémní úbytek přirozené schopnosti pohybu zapřičiňuje mimo jiné také zmenšené schopnosti rozmnožování, jež jsou "léčeny" hormony a antibiotiky.
Stále časteji se projevují následky nepřirozeného chovu, neodstatku pohybu a stresu při porodech telat. Krávy jsou velice po porodu vyčerpané. Protože jen málo chovů má zřízena speciální místa pro porod, telata jsou narozena přímo v chovech. Děloha krav po porodu zůstává viset z těla ven - na rošotvé podlaze. Takto se může zamotat nebo na ni může stoupnout sousední kráva. Pokud se včas nevrátí na původní místo - následuje vykrvácení, či čas od času rovnou cesta na jatka.
Mnoho lidí v současné době netuší, za jakou cenu je mléko. Kráva mléko nedává "jen tak". K tomu, aby produkovala mléko jsou zapotřebí telata, která kráva musí porodit. Kráva je inseminována uměle, tele u ní nezůstává, je po porodu umístěno do teletníku a krmeno "břečkou" ze sušeného mléka, soli, vitaminů, antibiotik a posléze jde na jatka. Toto lze vyjádřit velice jednoduše: velká poptávka po mléku = více oplodňovaných krav = více telat, která jsou defakto "odpad" v mléčném průmyslu a jediné zužitkování je na telecí maso. Nezapomínejte, že telata, i když nejsou lidská mláďata, jsou také děti, které zažívají utrpení.
Zcela jistě vás bude zajímat, že v rámci vyšší produkce mléka se používají geneticky produkované hovězí růstové hormony BST, vyráběné koncernem Monsanto Chemical Co., jež používá řada podniků. Slouží ke zvyšování produkce mléka u krav. V Evropě stále ještě pololegální, ovšem vše je na "dobré cestě" k jejich povolení a to hlavně zejména z konkurenčních důvodů, protože v USA od roku 1993 se tento hormon může používat a to v mléčném průmyslu!
Zvýšení produkce mléka o 10 - 30 % vede k:
· zvýšení nemocnosti zvířat (zejména pak rychlé vyčerpání organismu díky vysoké produkci mléka)
· změně podstaty mléka - jeho kvalita (hormony, nekvalitní krmivo, antibiotika...) a další zpracování (homogenizace, pasterizace apod.) z něj činí potravinu nejen nevhodnou, ale jak stále dokazují vědecké studie a nakonec i nemoci u lidí, jež konzumují mléko - také škodlivou až nebezpečnou.
· krachu malých producentů mléka, kteří nemohou konkurovat cenám mléka z velkých podniků.