Jinak na vesnici, jinak ve městě
Bydlíme ve vesnici těsně za okrajem Prahy. Velký rozdíl. Tady zdravíme na ulici každého, jednak se s lidmi z ulice alespoň od vidění známe a i po celé vesnici zdravíme všechny. Už proto, že "starousedlíci" se většinou navzájem lépe znají, takže se zdraví navzájem a my jako "naplaveniny" z Prahy tady nechcem vypadat jako nafoukaní nevychovaní přistěhovalci. Takže se spíš stává, že i se všemi dětmi pozdravím někoho ze starousedlíků a on neodpoví. No, co se dá dělat.
Taky je fakt, že tu zdravíme i pana řidiče při nastupování do autobusu a při vstupu na poštu zdravíme hromadně celou frontu (jako třeba v čekárně u doktora) a při odchodu z pošty taktéž. O dva km dál už je Praha a tam se ani řidič MHD ani fronta na poště už nezdraví. No a vysvětlujte to dětem.
Nejvíc mě pobavili kluci, když se snažili zdravit procházející proud lidí v ulici před Masarykovým nádražím a divili se, že jim dav neodpovídá. :-) Tak jsem jim vysvětlila, že v Praze cizí lidi na ulici nezdravíme, protože v Praze je lidí tolik, že kdyby se všichni na ulici zdravili, tak by celý den nic jiného nedělali :-)
Odpovědět