Re: Jak na domácí práce

Myslím, že Sosan má z velké části pravdu. My ženy se vyžíváme v náznacích typu "ta králíkárna je ale už fakt ošklivá, něco by SE s ní mělo dělat", místo jasného "prosím tě jdi a zbourej tu králíkárnu". Přiznám se, že u nás doma se to "se" stalo už okřídleným rčením... na moje co by "se" mělo udělat, můj muž obvykle odpovídá "to by SE muselo říct, co SE s tím chce dělat, aby SE to mohlo udělat" :-)))
Ale jinak je to jako u Lídy. Prostě když zalejvám zahradu a v kuchyni začnou přetejkat brambory, tak "se" s tím něco udělá. Nemáme úplně přesný rozvrh prací, ale tak nějak "se" ví, že já nenávidím nákupy a můj muž nenávidí skládání prádla (skoro nežehlíme) a luxování. :-))) Ale situace, že by jeden z nás seděl na otomanu s novinama, mezitím co ten druhej kmitá, to u nás neexistuje. Pokud zabereme oba, máme za chvíli hotovo a můžeme trávit večer příjemněji, než hádkami o to, kdo utře nádobí.

Jinak - vřele doporučuju myčku - už jenom proto, že ráno věci od snídaně zavřu do myčky a neválí si mi nikde našpiněné hrnky a talířky. A taky - nemusí se to utírat, rovnou skládáme do skříně. Dále doporučuju sušičku - v podstatě nežehlíme (občas košili, ale manžel je moc nenosí) - ušetří to spoustu času (věšení, sundavání, žehlení).