Vesnice je vesnice

Od malička jsem vyrůstala na malé vesnici, proto jsme museli dojíždět už i do školky, později do školy. Na všechno jsme si zvykli, autobusové spojení bylo docela odpovídající a přijatelné i pro odpolední vyžití v zájmových kroužcích. Sice už nepřálo kinu, ... ale zase se nabízela jiná zábava. Provdala jsem se jen pár km do sousední vesnice, takže jsem v podstatě nic nezměnila. Stejná autobusová linka, možná jen lepší možnosti v podobě lépe zásobeného obchodu a kulturního vyžití. Každopádně jsem velice spokojená, mateřskou školku, kam vodím staršího syna, mám vzdálenou 5 minut pěší chůze od domu a na děti při pobytu na školním hřišti vidím z okna. Základní škola je jen o pár metrů dál. Naše malinká pošta je otevřená každý den hodinku dopoledne a odpoledne. Chápu, že to nemůže vyhovovat všem, ale oproti minulým časům je to nesrovnatelný rozdíl. Dříve všechny okolní vesnice spadaly pod město, staly se jeho částí. Tím pádem nebyly na nic peníze, kanalizace, plynofikace v nedohlednu. Naše vesnice se před lety od města osamostatnila, máme schopného starostu, nové chodníky, osvětlení, plynofikaci, místně i kanalizaci, zrekonstruovanou MŠ a ZŠ, místní "Liďák" s obecní nekuřáckou hospůdkou, která přeje hlavně maminkám s dětmi, nové dětské hřiště,sportovní areál .... a tak bych mohla pokračovat. Je mi jasné, že k lékařům nebo za zábavou, na větší nákup se musí do města, ale řekla bych, že lidé, kteří na vesnici žijí celý život jsou na toto zvyklí. Také si uvědomuji, že bez řidičáku a vlastního auta bych to měla také daleko složitější. Nyní jsem na MD s druhým dítětem, také ono bude chodit do místní MŠ a ZŠ a já budu autem dojíždět do města za prací. Řešila jsem to, zda raději dát děti do městské MŠ a ZŠ, ale shodli jsme se s manželem, že by byli z vesnice vytrženi a nemusely by tak dobře zapadnout mezi kolektiv místních dětí. Vzdělávací plány MŠ a ZŠ se mi líbí (nejsem jen pasivní maminka, snažím se s dětmi maximálně zapojit do všech pořádaných akcí). Já zase upřímě vím, že bych nedokázala žít, ani bydlet ve městě a to krátkodobě i dlouhodobě. Mám dobrý pocit z toho, že je zde více bezpečno pro děti, čistější vzduch a příroda, pevnější vztahy mezi sousedy (i když u některých spoluobčanů by se o tom dalo pochybovat ... ale to je všude). Je to o lidech a ne místu bydliště.