Náš Ježíšek
Osobně považuji Ježíška, tak jak se oslavuje tady, v Čechách, za krásnou a kouzelnou tradici, kterou osobně nemám spojenou s náboženstvím. Spíš naopak, přes Ježíška jsme se k hovorům o náboženství s dcerou dostali.
Víra a "kdonosídárky" jsou pro mě 2 odlišné věci a taky jsme byla háklivá na to, když někdo mému dítěti chtěl kouzlo Ježíška, nosícího dárky, předčasně brát.
Dnes je dceři 8 let. Pořád mluvíme o Ježíškovi, i když já už mám podezření, že dceru někdo ve škole dostatečně obeznámil, jak je to s dárkodáváním, a ona se jen nechce zeptat přímo, protože pořád ještě víc věří rodičům :o)
Proto, když na Ježíška a dávání dárků přišla řeč minulý týden, vyprávěla jsem o tom, jak si na vánoce lidé, kteří se mají rádi, dávají dárky, ale jak vlastně o dárky ani tak moc nejde. Jde o ten pocit a kouzlo být spolu a Ježíška si každý představuje podle svého. Řekla jsem, že Ježíšek není žádná fyzická bytost, pominu-li toho ukřižovaného o němž jsme si povídali již dřív. Ježíšek je kouzlo, které je mezi námi. Ježíšek je něco, jako láska. Všichni o něm vědí, ale ne všichni na něj věří.
Jak si to v hlavě přebrala nevím, to přijde časem.
Odpovědět