Vždycky záleží na dítěti

Moje starší byla od miminka buclík a žrout k tomu. Tak jsem jí kašičky nastavovala ovocem, nepřislazené ovocné šťávy byly hodně sladké, tak jsem je ředila 1:2. Ale nízkotučné věci pro děti nejsou vhodné. Vůbec nevařit se smetanou a šetřit pořád každou kalorii, to mi přijde škoda (ovšem kalorické bomby nejsou přece určené na každý den). A šetřit sýrem? Naše sýrožroutě snědlo 10 dkg sýra denně. Jeden dva jogurty denně.

Navíc jako malá byla veliký mlsoun na sladkosti. Každý den si říkala několikrát a dostala tak zhruba dvakrát. Naštěstí zůstávala pořád jen buclatá a výrazně netloustla.

Ve čtyřech letech najednou (ve školce) přestala mít ráda maso, vařenou zeleninu, jedla málo oběda. Zato 10 minut po obědě loudila rohlík. Jednou mi odpoledne za dvě hodiny zmizely tři rohlíky a jogurt.

Sama mám sklon k tloustnutí, tak jsem "zasáhla" - vysvětlila jsem jí, že může jíst, kolik potřebuje. Že jednou taková dávka jídla neuškodí. Ale neměla by si na takové velké jídlo zvykat často. Že já jsem v sedmé třídě začala jíst 10-12 houskových knedlíků k obědu. A ztloustla jsem. Co naplat, že jsem v osmé třídě omezila jídlo na 6-8 a v prváku na 4-5 knedlíků. Už se to nedalo vrátit. A kolega z práce za dva týdny snědl skoro čtvrtku prasete a přibral 10 kg.

Když byla Eliška po jídle a chtěla ještě celý rohlík, řekla jsem, že by jí možná stačila půlka, ale jestli opravdu potřebuje, ať sní ten rohlík celý. Většinou se rozhodla pro půlku.

A zhruba v šesti letech to dokázala pochopit. Sama si řídí jídlo a je přiměřeně štíhlá (24 kg na 119 cm), je blízko 75. percentilu. Při omezování jídla je nutné zdůraznit, že někdy člověk prostě potřebuje sníst víc, nebo při slavnostní příležitosti si jeden den dopřeje spoustu lahůdek (ale nepřejí se k bolení bříška). U nás naštěstí nejde o "jíst málo", ale o "nejíst příliš".

Ovšem uznávám, že tohle nefunguje na každé dítě.