Re: Au-pair - je práce, ne dovolená
Tak u nás je jiná situace. Asi tím, že dcera je nejstarší a máme ještě další 2 mladší - o dost mladší. Je zvyklá na to, že se o ně musí občas starat. Jenže je vyléčená z iluzí a má pocit, že kluci jsou naprosto nemožní a rozmazlení, ostatně jako prý všechny malé děti. Což nechápu, protože moje děti jsou přece úžasné, vychované a vůbec ne rozmazlení spratci-))))))
Takže ona by chtěla vycestovat, ale rozhodně ne jako au-pair, ale představuje si tak Irsko s prací v baru - věřím, že to by tak 3 měsíce vydržela. Tvrdí, že jí naprosto stačí měsíc jako vedoucí na táboře. A to i přes to, že přece jen děti na táboře vědí, že určitý režim, pořádek musí být a musí se i alespoň trochu poslouchat. Navíc, není zde jazyková bariéra a je tam ještě hlavní vedoucí, kdyby něco. Což by v cizině samozřejmě nebylo.
Ale nechat s sebou vláčet? To opravdu určitě ne, je naučená se ozvat a řešit to, protože nic se nevyřeší, když se mlčí. Co si budeme povídat, v dnešní době ještě není společnost zvyklá, aby děti, které podle některých mají být zticha a šoupat nohama, se ozývají. Z toho ovšem plynou další problémy a komplikace. Ale to patří už jinam.
Odpovědět