Chce to čas!

Ahoj Radko, troufám si říct, že jsem zažila ještě tragičtější variantu tvého utrpení. Mě začala téct voda v 25 týdnu, v necelém 27 jsem porodila vytouženou holčičku. Strávili jsme spolu víc než půl roku v nemocnici, moje holčička neustále bojovala jak s nezralostí, tak s bakteriální sepsí, se kterou se narodila. Svůj boj prohrála po devíti měsících. Nikdy bych nevěřila, že takovou věc ustojím a věty typu "je to tak lepší " nebo "takhle jí je líp" nesnáším dodnes, přestože to v prosinci bude 5 let. Bolest časem otupěla, ale rána je a bude pořád živá, myslím ,že mi rozumíš. Hrozně mi pomohl můj tenkrát tříletý chlapeček, držel mě nad vodou. Těď už mám dalšího raubíře a zvažuji, že se pokusím o dalšího. Tobě moc držím palečky, nech tomu čas a jdi do toho znovu. Já chtěla tenkrát další dítě co nejdřív, ale psychika je mocná, měla jsem asi nějaký blok či co, nedařilo se. Ze zoufalství jsem dokonce JÁ REALISTA začala chodit k jedné léčitelce, která mě ujistila, že když budu chtít, můžu mít až 4 děti. To mě asi uklidnilo a zanedlouho se zadařilo! Tak se držte, bude líp!!!!