Re: Uvaha II.
Ale Ireno, tatínek v té náladovce není zklamán umělou hmotou zmíněných panen, on je vtipný, tetelí se středoevropským bezpečím, ale použije k tomu příměr o vzdáleném, nepochopitelném, ale přesto existujícím šílenci, který ve jménu něčeho (a dejme tomu s vidinou 72 panen) odpálí přímořský hotel a sebe. On(taťka) přece nekonfrontuje vidiny slibů a skutečnost. Jemu se nabízí srovnání své ranní idylky, která mu naprosto vyhovuje, s koncem islámského fundamentalisty na základě vnější podobnosti. Zatímco on je šťastný, sebevražedný atentátník je po smrti buď v nevědomí, nebo podveden, nebo má 72 panen. My to nevíme, tudíž nad tím (sliby a jejich plnění) těžko můžeme uvažovat. Takže ,jak říkám, je to hezoučké, vtipné, je to hříčka, ale zasazená do dnešního světa bezpečí jen relativního. Není to úvaha o očekávání slibovaného a jeho hořkého (ne)naplnění.
Ale, že jsme obě chytré jako papír od sekané, což.:)))
Odpovědět