Re: dotaz

minimálně kus pravdy na tom bude,otázkou je co je to být "úspěšný".
když tak zafilozofuji,tak pro mne mírou úspěšnosti je vlastní spokojenost s životem který žiji , sám se sebou.... tuto spokojenost podle mne může mýt člověk který ví kdo je,nemusí hrát krále(a dokazovat si tuto nejistou pozici, na kterou je někdy nával, shazováním ostatních atp...)může se dle měřítek někoho jiného jevit jako outseider... také jsem zavzpomínala na svůj společenský vývoj a obsadila jsem asi více pozic,na konci základky jsem se pasovala do takové zvláštní.nebyla jsem s nikým a se všemi.patrně ta kontroverzní? rozhodně jsem neměla stádoidní tendence a když chtěla třída něco vyřídit u úči byla jsem jedna z těch kdo se šel za ni prát a to myslím můžu napsat upřimně. na střední mě už má role nijak neznepokojovala, měla jsem jednu dvě kámošky,pak trochu víc jsme se bavily s holkama z kruhu a ani jsem neměla potřebu si nějaké místo ve třídě budovat. to nějak vyplynulo, ale nijak jsem to tenkrát nehodnotila. teď zpětně musím napsat, že jsem asi byla trochu mimo hlavní proud. ve třeťáku a čtvrťáku jsem měla vekou opětovanou lásku a to už byla jiná kapitola.

jak bylo psáno v článku bojím se o začlenění mé tříleté dcerky. v říjnu nastupuje do Mš. moc chce mezi děti, ale doufám že padne na dobrej kolektiv.barborka je trochu ostýchavější ,ikdyž poslední dobou začíná mít také lokty, ale když jí nějaký vrstevník třeba zakáže jít na klouzačku, protože ta je jeho, tak poslechne a jde si stěžovat. na radu jim chodí říkat(už i sama od sebe),že se jí to nelíbí a klouzačka je pro všechny...ale je na ni vidět že do přímého boje nejde tak většinou nepořídí. dnes jedné hočičce teda už jednu vlepila. to jsem koukala. ona sebrala bráškovi pití a barča ho bránila. tak doufám,že jak píšou mám zbytečné obavy,ale mám. spíš aby nebyla zklamaná.ona už te´d nedůvěřuje lidem.máte děti které by odešli s jiným člověkem, barča si nenechá od cizího ani třeba pomoci sejít z tramvaje, mezi tím co já vyndavám kočár. spustí vyrvál...musím já. zatím si říkám, že to chce čas pevné nervi.myslím že mít ve třídě pár agresorů ji ale může hodně odradit od lidí než když padne na celkově přátelštější kolektiv. to asi moc ovlivnit nejde.
jak se psalo o tom ,že co děti vidí chování doma a tak. musím říci že její bráška je pravý opak,a o něj nemám strach už teď. je mu rok. je jasný že on se narodil už do houfu dětí (počítám barčiny kamarády a děti z pískoviště a hřiště) ale barča také chodila do plavání nebo na nějaké zpívánky....rodiče maj oba stejný před oběma se chováme stejně,prostředí stejné.....uvidíme