jako by mi to ze srdce vytrysklo
Milá Marie,
je mi 48 let, jsem tedy o nějaký pátek starší a v dětském věku svých dětí jsem tyto věci neřešila, i když musím podotknout, že ekologicky se chováme už spoustu let. Když se však narodily synovi dvojčátka, úžasné holčiny Zuzka a Adélka, a já v prvních poryvech velkého,takřka euforického štěstí, jsem začala o miminech hlouběji přemýšlet,zamrazilo mě. Napadlo mě totiž totéž co Vás, a katastrofické vize se rozrostly od obludných rozměrů. Lidé jsou nepoučitelní, až po nějaké obrovské katastrofě, která bezpochyby přijde, se myšlení změní, snad, doufám, věřím.... protože jinak, by život neměl smysl. Přeji Vám i Vašim dětem hodně radostných a sluncem prozářených dní.
Alena Bučková
Odpovědět