Nemám výčitky svědomí
Kojení je horor, alespoň pro mě. Dceru jsem nekojila vůbec, nebylo co. Nepoznala jsem pocit "nalitých" prsou. Nic v nich nebylo. Presto všechno je dcera inteligentní, co jí jednou řeknu si pamatuje, v roce a půl říkala básničky.
U kluka jsem se snažila 3 týdny, ale musela jsem přikrmovat. Je to prostě "žrout" a nestačilo mu to. Rady typu "čím víc se přikládá, tím více je mléka" se u mě tedy nepotvrdili. Spíš jsem měla pocit, že čím častěji přikládám, tím méně mléka mám. Takže po třech týdnech stresů a trápení jsme už skončili definitivně na flašce.
Přes to z toho nemám výčitky. Udělala jsem všechno, co jsem mohla. Nic nepomohlo. Děti jsou spokojené a zdravé (ťuk, ťuk, ťuk).
Odpovědět