Kdo nepozná houby

Asi jsem mrcha, ale zastávám pravidlo, že kdo nepozná naše houby a přivodí si otravu, nic jiného si nezaslouží :) Je docela děsné, když lidé neznají kytky na louce, stromy v lese a o houbách ani nemluvě.
V naší širé rodině se houbaří, co pamatuji, třetí generaci a k záměně nikdy nedošlo. Pokud mám opravdu malou houbičku s málo rozpoznatelnými znaky a nemůžu se 100% rozhodnout, pak ji do košíku nikdy nedám.
Nikdy neberte houby jako dárek a nikdy je nestrkejte do igelitové tašky, či do sáčku. V poslední době se prosazuje trend jíst jen pravé hřiby, ale málokdo ví, že právě čisté hřiby mírně toxické jsou, takže smaženice z čistých hřibů je více riziková, než směs "prašivek" :))))
Jo a včera mě kousla na procházce se psem u řeky ve vysoké trávě zmije. Těšila jsem se, jak nebudu muset do práce a rodině vylíčila, jak umřu, ale kromě oteklé nohy a mírného pocitu nevolnosti mi nic nebylo, tak jsem zblajzla Diazepam a šla si lehnout. Rušit doktora na pohotovosti mi přišlo zbytečné...Mám já to smůlu, ani se zmijí si nezastůňu. Asi to s tou její nezezpečností taky nebude moc slavné. Takže nezapoměňte - kdo se bojí - nesmí do lesa. (Nebo i k řece.)