12.6.2007 13:40:46 Monika, 3 synové
Rozumím, a...
Jsem také problematický pacient, jsem dokonce ještě víc problematický pacient, nejenže nesnáším doteky cizích lidí, nesnáším dokonce i blízkost cizích lidí - spolupacientů v jednom pokoji. Chtěla jsem to vyřešit nadstandartem, nešlo to, byli prázdniny a kdo by to po mně uklízel, že? Poté, co jsem se ocitla s dalšími dvěma pacientkami na pokoji, jsem si odběhla zakouřit na balkon, ač se to striktně nesmí a místo abych se převlékla, sebrala jsem tašku a sdělila ošetřující lékařce, že odcházím, připadalo mi, že je lepší umřít, ale hlavně sama. Po delší diskusi, kdy mě chtěla nacpat léky na uklidnění, což jsem odmítla s tím, že o tom rozhoduji já, ustoupila a umístila mne na pokoj, který byl prázdný. Kupodivu jsem sice získala pověst problémového pacienta, ale lékaři už se ptali, co smějí a co ne, jestli souhlasím atd. Dokonce se smířili i s tím, že jsem něco odmítla, vždy s tím, že o tom rozhoduji já, ne oni. Trvejte na svém, vybírejte nemocnici, kde jim záleží na pověsti, tam je velká šance, že ustoupí od postoje, já jsem Pán a budou spolupracovat s vámi, ne o vás rozhodovat. Při porodu je dobré mít toto prokonzultované s doprovodem, který v okamžicích, kdy nemůžete dostatečně reagovat, udělá to za vás. Vy rozhodujete o tom, co se s vámi bude dít, nebojte si to vynutit, nejste problémový pacient, jen člověk, který si hájí právo na svou důstojnost. Osobnost, vaše vlastní já, je to nejdůležitější, co máte a nejste povinna nechat sebou manipulovat. Jetřeba o tom psát a pokud už se neubráníte přímo v nemocnici, klidně jim pošlete mail a vše vyříkejte, pomůžete sobě, ale i ostatním, kteří nejsou dost razantní, aby si obhájili toto své právo - to je rozhodovat sám o sobě a zachovat si vlastní důstojnost.
Odpovědět