Re: Ano, je to důležité

To je zvláštní, Pettino, nás vychovávali fakt stejně!
Taky jsem spoustu věcí (včetně tance - s tím mám problémy dodnes!) nedělala protože mě někdo takto sepsul v dětství! Taky mě takové předsudky a odsudky hrozně vadí u mých dětí, pokud to od příbuzných slyším!
Já jsem například jako větší dítě psala povídky, pohádky a příběhy, a dodnes to moje matka považuje za hloupé maření času. Nedávno jsem svým dětem ukazovala velkou krabici těch výtvorů (kreslily jsme se sestrou k tomu i obrázky) a matka to komentovala mým dětem nějak jako podívejte se, na to maši mamu užilo, ale dělat něco pořádného, to teda ona ne!! I teď mě to mrzelo a pamatuju si, že největší trest pro mě bylo když po každé slohovce ve škole profesorka chtěla, abych to přečetla nahlas. Nevěřila jsem si a propadala se hanbou za to, že ostatní to slyší ...(sen všech spisovatelů - publikum ochotné poslouchat jejich texty!!!A já to zuřivě odmítala!!) A samozřejmě nikdy ani slovo povzbuzení od rodičů ke psaní, takže jsem to schovávala jak mohla a pak už radši nepokračovala. Třeba ten čas ještě přijde:-))
Proto se snažím, aby moje děti dělaly nejrůznější věci a aby jim nějaká hloupá kritika nezabránila třeba vyzkoušet si něco na co mají skrytý talent.