11.5.2007 10:44:39 Ráchel, 3 děti
Re: Smutná pravda...život je jen o volbě a respektu
Sysyno,
Ježíš řekl, v situaci, kdy učedníci bránili matkám, aby k němu přinesly své děti "Nebraňte jim, nechte děti přijít ke mně". O křtu to dle mého porozumění Bibli není. Já osobně navíc rozumím křtu tak, že to je veřejné osobní vyznání víry křtěného. Proto jsme naše děti nedali pokřtít. Jako miminka měly požehnání ve sboru (pastor i společenství se za ně na bohoslužbách modlilo a přivítali je). Naše nejstarší dítě bude na základě svého rozhodnutí křtěno příští týden, bude to velký den, který si bude pamatovat celý život.
Netvrdím, že by pro tebe nebo někoho jiného na této diskusi byl křest jen nějakou "módou", jen si myslím, že mu nerozumíš v biblickém slova smyslu.
Rozumím tomu, že je těžké se vyrovnat s bolestí, o které píšeš. Dlouhá a místy poněkud bojovná diskuse na toto téma proběhla před časem k článku o smrti malé holčičky "Milenka už je doma", viz http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=5535
Zrovna před dvěma týdny nám po krátké, těžké nemoci zemřela věřící kamarádka, maminka dvou malých dětí, za kterou jsme se hodně modlili a bojovali. Řeči o zkouškách a podobně taky nemám ráda... ale její pohřeb nebyl o beznaději, ale o naději. Farář mj. mluvil o zármutku, o tom, jak je lidské prožívat smutek - a jak se ale náš smutek, když věříme v Kristovo smíření, odlišuje - víme, že to není "už nikdy", ale " už brzy"... Bůh je s námi v každé naší bolesti. Bez něho moc nevím, jak bych tím vším prošla...Žijeme ve smutném, pokaženém světě, ve kterém jsou nemoci, bolest a smrt... Prošli jsme si jako rodina těžkým obdobím, kdy jsme přišli o miminko a mě hrozila vážná nemoc... a měla jsem na Boha spoustu otázek, aj jsem se na něj zlobila... a pak znovu přišla na to, jak dobře je v Jeho rukou, v Jeho náruči, v Jeho útěše... i když nedostanu vždy odpovědi na všechny svoje otázky. V Bibli se píše, že Boží uvažování je vyšší, než to naše - my prostě nerozumíme (ani nemůžeme) všem souvislostem, všem důvodům...
Odpovědět