10.5.2007 19:40:37 Ráchel, 3 děti
Re: Smutná pravda...život je jen o volbě a respektu
Ty Libičku :),
moc nechápu tvou reakci, prostě jsem jen konstatovala, že to, co říkám, pro mne nejsou jen prázdná slova. Z formulace tvé otázky jsem žel jaksi nepochopila, že skutečně chceš vědět, co si pod pojmem "odevzdat svůj život Bohu" představuju, spíš mi to vyznělo jako sarkasmus, a tvá další reakce mě v tom dost utvrzuje... nevím, proč bych něco tak osobního rozebírala s někým, kdo o mou odpověď ve skutečnosti příliš nestojí... no, ale třeba se tobě totálně pletu... pokud mě o tom přesvědčíš, ráda ti na tvou otázku odpovím :)
Já zase nerozumím tvým abstraktním slovům typu "Kázání miluji, ale pokládám ho za abstrakci, inspiraci. Rituálů se aktivně neúčastním, ale jsem křtěná. V kostele se uvolním, zamedituji, myslím, že mám Boha, cítím ho." a působí to na mě jako slova, slova, slova... podobně jako to, že chceš nechat pokřtít dítě
"jako výraz sounáležitosti s mravním principem, s láskou, s Bohem. Chci k tomu využít křest, protože sem historicky a kulturně patří." Moc nechápu, proč chceš od Církve obřad, s jehož podstatou se neslučuješ a dáváš mu jiný význam, než mu na základě Bible dává Církev... no, nic.
To, že "do církve mnoho lidí nejde" mě nijak nepřekvapuje. Vyžaduje to totiž závazek, který není nic populárního. Ale to by bylo ještě na dlouhou debatu...
A ano, myslím si, že jsem vyvolená...:) což neznamená neomylná, jen zachráněná Boží milostí.
Odpovědět