Re: U nás je to jinak

Ahoj Sosane!
Přestože jsem si na začátku svého "fejetonování" vymyslel zásadu, že do debat nebudu zasahovat, tentokrát učiním výjimku ("Sosan" je totiž sympatická firma a já si vážim toho, že snad pravidelně čte moje texty a připisuje k nim gramotné připomínky).

Na otázku (proč to všechno, co jsem si naplánoval pro období mezi čtyřicítkou a smrtí, neudělám hned) odpovídám, že...

1. Do Senátu lze kandidovat až po dovršení 40 let, což znamená, že nejbližší příležitost se naskýtá na podzim roku 2008.
2. Studium v padesáti... To je záměr. Padesátka je podle mě kritický věk, takže je rozumné mobilizovat mozek. (Ale o Tvé připomínce budu přemýšlet a přece jen se kouknu na seznam oborů pro nadcházející přijímačky. Bohužel nemohu pomýšlet na denní studium.)
3. Starostou v šedesáti... Máš pravdu, dalo by se to zkusit třeba už na podzim 2006, ale je mi hloupý ucházet se o takovou funkci, když nemám skoro žádné šediny a tak malo pamatuju. Myslím, že starosta musí být člověk ošlehaný životem.
4. Protestanským kazatelem v sedmdesáti... Za tím si stojím! Příliš mladí faráři jsou většinou nedůvěryhodní. Prostě rychlokvašky. Tuhle službu by měl vykonávat ten, který ušel dlouhou cestu.
5. Důchod v osmdesáti, na chatě v Portugalsku... Tedy - na takovou chatu bych odjel hned, ale ještě jsem si nestačil našetřit peníze. Jsem realista, proto jsem si na to nechal víc než čtyřicet let. Snad to stihnu.

Jinak Ti ještě jednou děkuji za pozornost, zároveň prosím o shovívavost a přiznávám, že často využívám možnosti, které fejetonová forma nabízí: totiž psaní s nadsázkou a ironií, což nemusí být každému čtenáři příjemné (anebo snahu o vtip zamění za něco zlého). Tož tak.
Jirka