Pro Klarku

Ahojky Klarko a ostatni..
Mozna,ze uz toto cist nebudes,ale treba...
Moc hezky clanek,nasla jsem v nem kapku sebe a vlastne jsem spise v te roli toho kluka..uz 5 let hledam kluka,ktery mi v hlave utkvel..Take jsem ho hledala pres net a mela jsem pro nej letacky a kazde prazdniny jsem se ptala znamych lidi,zda ho neznaji...a nic...Tak moc si preji ho potkat a rici mu,ze jsem dokazala to co on!!!Na druhou stranu se v hloubce sve duse bojim,ze by si me nepamatoval tak,jako Ty si nepamatujes kluka z tanecnich..
Mam ho ulozenyho v pameti a myslim,ze bych ho i poznala po 10 letech...
Take jsem rada,ze nejsem jedina,ktera by chtela potkat lidi,kteri uz jednou do meho zivota vstoupili.Pises,ze je skoda ,ze si nevedes denik...Je mi 23 let a to ze si vedu denicek!!!Jsem se priznala az pred dvemi -tremi lety,kdy me "tatinek" rekl,ze to je obdivuhodne a at v tom pokracuji dal...den co den,jiz od 17 let!!si pisu "svou knihu zivota"(mam celkem 18 tlustych sesitu)!!Je pravda,ze kdyz me chytne vzpominkova,nalistuji jakykoliv datum a prectu si,co se udalo...Ten den se vybavi behem chvilinky...Mam je zavreny pod zamkem,kdyby se mi stratili,asi bych se zblaznila-ztratila bych se..Ja jsem to telo,ktere chodi po svete,uci se jak zit,jak zvladat nastrahy,trapeni,radosti ci lasku,ale me myslenky,skutecny cit a to ostatni...je v tech sesitech...Mej se Klarko krasne,LIDI SE NESTRACI Z NASICH ZIVOTU,POKUD NEUMROU....JINAK JSOU TADY,JEN JE TEZKE JE ZNOVU NAJIT VE SPRAVNOU CHVILI...!!!