Re: Je to o lidech - to ostatní až potom

Ahojky,

článek Strašlivá noc i reakce na něj mě velice zaujaly. Máme s manželem zkušenost z Motolské nemocnice.

Přijeli jsme v pondělí v 7:30 na běžnou kontrolu (byla jsem bez komplikací, ale pár dni po termínu). Díky "zbytečnému" monitoru zjistili, že má dcera komlikace, po okamžité kontrole lékařem nás poslali na porodní sál.

Paní doktorka rozhodla, že pokud se stav miminka nezlepší po odtoku plodové vody, budeme muset na císařský řez.

Porod vyvolali, 12 hodin jsem ležela připnutá na monitor, dcera měla sondu na hlavičce, hysterii jsem se ubránila pouze díky podpoře manžela a bezvadnému přístupu personálu. Ještě několikrát během porodu to vypadalo na císařsý řez, ke kterému naštěstí nedošlo. Nakonec museli dceru porodit kleštěmi (poloha záhlavím, omotaná pupeční šňůra, hypoxie).

Pro mě a pro manžela to byla obrovská psychická zátěž, ale jsme moc rádi, že přes tyto komplikace si lékaři dali tu "práci" a nechali mě poradit, v rámci možností, co nejpřirozeněji, byť by byl pro ně porod císařem jednodužší, rychlejší a méně rizikový (podle mého názoru).

Plánujeme 2 dítě, které, doufám, opět porodím v Motole. Jsem vděčná za všechny vymoženosti lékařské vědy, které pomohli lékařům porodit naší dceru zdravou.

A přístup personálu? Během porodu se vystřídaly 2 směny, lékaři byli pravděpodobně po víkendové službě, ale nikdo na sobě nedal znát únavu. Všechno nám vysvětlili, na všechno se zeptali a určitě jsem neměla pocit, že bych pro ně byla "jen práce".

To riziko, co nesou, je obrovské. A jestli se snaží pojistit některými prventivními opatřeními (viz monitor, prohlídky), tak to naprosto chápu. Oni budou ti první, koho zoufalí rodiče či otcové obviní v případě neúspěchu. A pak je tu ještě jejich vlastní svědomí.

Možná jsem naivka, ale já si opravu myslím, že lékaři dělají to, co je podle jejich nejlepšího přesdvědčení. Jen to asi vnímáme každý trochu jinak.

Simona