Re: Bravo, Amélie

Nemáte pravdu. Kombinace buddhismu a křesťanství byla typická pouze pro mého přítele, nikoli pro jeho maminku či tetu, které byly poměrně dost ortodoxní katoličky. Na buddhismu ostatně není nic špatného, pokud si někdo myslí, že ano, neví o buddhismu nic, a je to jen projev jeho omezenosti (když už jsme u toho, buddhismus nemá boha, takže křesťan může být zároveň buddhista, protože neporušuje první přikázání). Nemáte také pravdu, že jen katolík nepije či nekouří nebo se (s pomocí Boha) zbavuje zlozvyků. (Já se osobně za katoličku nepovažuji, přesto nekouřím, podobným svodům ani nepodléhám, pravda, ráda se napiju dobrého alkoholu, pochopitelně s mírou, je-li vhodná příležitost. Myslím, že se snažím žít slušně a čestně, dopřávat si radosti ze života, ale přesto neškodit/neubližovat jiným.) Znám člověka, který přestal kouřit prostě jen proto, že si to řekl. Doteď nekouří. Znám katolíka, který léta tvrdil, že se zbavil závislosti na alkoholu (s pomocí Boha), ale stále pije (tajně samozřejmě). Souhlasím, že každý člověk je jiný. Já osobně lidi podle víry automaticky neškatulkuji, dávám na osobní zkušenost. Jasně, pro sebe samu si dělám jakousi statistiku - a některé skupiny lidí v ní vycházejí lépe, jiní hůře. Přiznám se, že katolíci obecně spíše špatně. Toť moje zkušenost, jen ji konstatuji a nevnucuji.

Především si ale myslím, že se tu obě bavíme o věci, která s vírou vlastně zase až tak souvislost mít nemusí. Protože se určitě shodneme na tom, že odpuštění je to dobrá věc, minimálně duševně hygienická, souhlasím, že si žádá hodně síly, duchovní vyspělosti, apod., ale o odpuštění provinilec v prvé řadě prosí, nenařizuje ho tomu, komu ublížil, dokonce ani nemá právo ho "doporučovat". To je to, co jsem svým minulým příspěvkem chtěla říct. Něco jako: pozor na manipulátory a lidi, kteří kážou vodu a pijí víno.