20.11.2006 19:34:14
X Y Z
Re: Hm
Terezko, moc hezky jsi to napsala.
Jsou to ty maličkosti, které dělají vztah.
U mě je to třeba tak, že si fakt můžu s manželem popovídat o všem. Bavíme se hodně i o práci, on se může doma ventilovat a mě to fakt zajímá.
Já si nikdy nestěžuju, když je dýl v práci (aspon mám víc času:) a on si zase nestěžuje, když doma není teplá večeře. Prostě si něco udělá.
A právě tohle, že na sebe v ničem netlačíme a zároven děláme řekněme dobrovolně spoustu věcí pro druhého, dělá naše manželství krásným. Ale musí to být vzájemné, to je ten problém u spousty rodin.
Kytky mi také nosí málo, hlavně proto, že nestíhá. JEzdí z práce pravidelně tak pozdě, že už je všude zavřeno:)
ale zase dělá spoustu maličkostí - nosí mi večer čaj, ráno si děláme snídaně do postele pro toho, kdo se může dospat (tobísek jednoho z nás nenechá:) Takže většinou dělám já:) Většinu věcí dělám doma já a po něm nic nechci, strašně moc pracuje, vstává po šesté a vrací se kolem osmé, deváté.
Ale on mi zase sám od sebe pomáhá s drobnůstkami v kuchyni, uklidí myčku a tak.
Já mu večer, když už spí, občas nachystám nějakou speciální dobrotku do práce kromě obligátních koblížků a ráno když vstanu najdu někdy nalitý džusík a lince.. je to drobnůstka, ale on na víc nemá čas a já mám celé ráno rozzářené když vidím tu skleničku a představuju si, jak tam polonahý běhá s džusem:) jen kvůli mě.
Díváme se spolu na filmy, povídáme, jíme.. a všechno často a rádi. A já věřím, jsem si jistá, že nám to vydrží. Ale musí se na tom - s láskou - makat.
Odpovědět