20.11.2006 16:35:10 Jejka
Re: tak tohle...
Přečetla jsem článek i celou diskuzi. Možná je to sladkobolné, ale je v tom pravda. Také jsem byla ve vztahu s partnerem před lety nespokojená. Zjistila jsem, že náš vztah je sice krásný, ale něco mu chybí, že se už nevyvíjí, ale zůstává každý den stejný. Tak jsme si o tom promluvili, začali se k sobě chovat tak nějak jinak - ano, jako na začátku vztahu, ale s tou moudrostí vztahu dlouholetého. Jsme spolu 12 let a oba cítíme, že se milujeme ještě víc než na začátku vztahu. Není to jen láska, je to opravdu velký cit, vážíme si vzájemně všeho, co jeden pro druhého udělá. Usínáme stále jeden druhému v náruči, špitáme si, jak se milujeme. Vše děláme společně - od vaření, uklízení až třeba k pokládání podlah a montování nábytku. Stále máme čas jeden pro druhého a můžeme si říct absolutně všechno. A není to nuda, protože přestože se dokonale známe, snažíme se občas i jeden druhého překvapit - třeba lísteček v kapse se slovy "mám tě rád", květina na nočním stolku, lístky do divadla....Není to utopie. Nejdůležitější je vážit si sebe a toho druhého. Samozřejmě někdy máme i jiný názor, ale řešíme to v klidu, posloucháme druhého a vždycky najdeme nějakou střední cestu z problému.
Odpovědět