20.11.2006 12:31:31 Jamka
Re: Doufám
Já třeba nepotřebuju ke štěstí, aby kolem mně chlap tokal jako za mlada. Mně stačí, když pomáhá v domácnosti, co mu síly stačí. I tak mi přece dokazuje, že mu na mně záleží a že mně má rád. Když přinese koupenou kytku, můžu třeba začít větřit, že něco není v pořádku, protože na zahrádce máme kytek až oči přecházejí, jen je dát do vázy. Já jsem osobně radši, když pojedeme na dovolenou (děti jsou velké a už s námi nechtějí) a budeme společně poznávat, fotit a pak vzpomínat. Nebo když udělá a zajistí opravu čehosi. Nebo třeba jen když doma vytře, protože já to nestíhám. A přitom si nemyslím, že jde u nás o vyhoření nebo o lásku k majetku. Pravda, bydlíme ve svém a je to třeba udržovat, jinak by nám to za roky spadlo na hlavu. Ale právě práci je třeba kombinovat s odpočinkem. Tak třeba jdeme do divadla nebo na jinou akci, jdeme spolu plavat, jedeme do lázní (jsme dárci krve, a tak je máme za hubičku a můžeme tam být spolu).
Je fakt, že se občas pohádáme. To když on chce, abych já to udělala tak a já to udělám po svém. No, a druhý nebo i třetí den se zase vyčasí. A tak to přece má být. Nebo ne?
Odpovědět