31.10.2006 13:04:12 .
Re: nezlob se na cizinku
Dvakrát jsem porodila v porodnici. S takovými zkušenostmi, že jsem ani nechtěla o dalším porodu slyšet. Když jsem přece jen znova otěhotněla a potrat jsme s manželem zavrhli jako nepřijatelné řešení, vidina dalšího porodu v porodnici, kde jakékoliv pro ně nestandardní přání si budu muset tvrdě obhajovat a hlídat jejich dodržování, mne doslova rozčilovala a zároveň deptala, protože jsem si nebyla jistá, zda toho budu v tak citlivém období jako je porod a ranné šestinedělí schopna. Řešením v mé situaci mohl být třeba porodní dům, ten ale nebyl otevřen... Po dlouhých úvahách a studiu dostupné literatury a informací na internetu, jsem dospěla k poznání, že porod doma je pro mne i mé dítě to nejlepší řešení. Když se mi podařilo najít PA, nestálo již realizaci nic v cestě. Musím zdůraznit, že PA si nejdříve zjistila veškerou naši anamnézu, ověřila si, že mé těhotenství je fyziologické a při žádné příležitosti nezapomněla připomenout, že porod doma není rozhodně bez rizika. Během porodu vše bedlivě sledovala a přitom ničím nestresovala. Skvěle jsme si rozumněly. Jsem ráda, že se naše děťátko mohlo narodit bez šoku a odloučení od maminky. Vše proběhlo jak má i placentu jsem porodila bez medikace do 20 minut po porodu. Zranění bylo minimální, spíš symbolické, přestože měl syn 4440g.
I manžel, který byl u všech našich porodů, považuje tento způsob narození našeho dítěte jako ten nejlepší, i když následoval "boj" s úřady, odmítnutí pediatra ošetřita převzít do péče miminko, odmítnutí provést kalmetizaci na všech pro nás přístupných pracovištích, která tuto povinnost mají...
A jako třešničku na dortu jsem mohla konečně prožít naprosto pohodové a fyziologické šestinedělí, což se s těmi "nemocničními" nadá porovnávat.
Chci věřit, že se blíží doba, kdy budu moci v těhotenské poradně bez následného zastrašování či odmítnutí říct: "Pane doktore, chtěla bych porodit doma, můžete mi doporučit některou z místních samostatných PA?"
Odpovědět