29.10.2006 10:26:29 Káča, 2+bříško
Rozumíme svému tělu?
Zdá se mi, že hodně argumentů se točí kolem toho, že matka cítí, co se děje a dítě také a komunikují spolu. S tím nemohu souhlasit:-). Existuje cosi čemu se říká IQ, pak se měřila sociální inteligence a toto bych nazvala inteligencí těla. Někdo si rozumí a cítí a ví, jak funguje, co se děje. Někomu to prostě nejde. Příkladně já jsem spíš úzkostlivá a mé "mateřské instinkty" moc nefungují. Ani během porodu ani po něm.
Rozhodně nejsem sama, kamarádka se třemi dětmi mi vyprávěla, že u třetího dítěte nepoznala, že má stahy. Na začátku porodu a bez kapaček:-). Je nás určitě hodně.
A vidíš, mluvíš o odpovědnosti PA, "dopravce- tudíž sanitky", lékaře, ale zase tam vypadla ta matka, která se napočátku rozhodla rodit v příjemném ale méně "vybaveném" prostředí...
O stresu z cizího prostředí se klidně můžeme bavit. Když jsem přijela do porodnice s prasklou vodou, kontrakce klasicky přestaly a musela jsem vklidu čekat půlden, až se zase rozjely. Rodil mě kamarád, takže jsem měla "ulehčenou" situaci. Také bych byla pro zpříjemnění prostředí nemocnic, i jakési zabydlení před porodem, i dřívější odchod z nemocnice při absenci problémů(s návštěvou kvalifikovaných sester doma i návštěvou u doktora/ky). Prý to opravdu vyjde levněji a je to příjemné pro všechny. Je to velká systémová změna, která třeba přijde, ale rozhodně ne v blízké době. Ale porod považuji pro domácí prostředí za příliš rizikovou záležitost.
Omlouvám se za nedokonalost vyjadřování, nejsem odborník a vařím guláš a čekám na manžela s dětmi a rodiči:-))).
Odpovědět