29.10.2006 10:04:25 Jaga
Re: Se zuby ke kováři....
Máte obrovské štěstí na doktory,když je tak bráníte. Já jsem vždycky měla problém se ozvat, abych neobtěžovala, ale díky některým hulvátům jsem se to prostě musela naučit. Pár příkladů: opilý doktor na pohotovosti, lékařka na chirurgii, která mi jeden den naordinovala na furunkl heřmánek a druhý den už řezala, co tím heřmánkem na hnisavé čepičce chtěla dokázat, nevím, ale spěchala na oběd. Jiná lékařka, která mě ještě v 25 oslovovala děvečko a při řezání varovala sestřičku na zaučení, ať jde dál, jinak bude zas...á jako prase, aniž by jí nějak zajímalo, že tam taky jsem. Zubař, který se neobtěžoval mi sdělit, že mi zlomil zub a vedlejší uštípl... Pardon, byl to čelistní chirurg krajského formátu.Jiný zubař, který by mi byl vytrhl zdravý zub, kdybych nezavřela pusu.Nebo jednání primáře v Ustí, když jsem se zeptala, jak to probíhá a jaká jsou rizika. Doslova křičel, že do PORADNY už přicházejí ženy rozhodnutéˇ. Ne ne, to není všechno, jen Vás dál nebudu unavovat.
K tomu nástřihu: mám ho za sebou, na souhlas se mě prý ptali, ale já si to nepamatuju, protože jsem už nevěděla, čí jsem.
U druhého porodu jsem měla porodní plán, ale přesto nejméně dvě sestry nebo asistentky žasly:,,Paní není připravená!". A na odmítnutí nástřihu se všichni na sebe podívali takovým tím: Aha, zase jedna otravná. A když mě nakonec holili kvůli císaři, řekla mi vítězoslavně ta paní: ,,Tak jste tomu neunikla, co?"
Odpovědět