A co když umí, ale nechce?

Synovi budou 4 roky a sám si hrát prostě nechce. Jediný způsob, jak ho zabavit, aby nevyžadoval spoluúčast je napustit mu vanu a nasypat mu do ní metrák "mořskejch" hraček. Nebo mu dát špunt od kuchyňskýho dřezu. Jenže to pak znamená, že má věčně rýmu, protože si buď napustí ledovou vodu nebo mu vystydne a navíc se samozřejmě celej zmáčí.
Docela mně to štve, protože jiný děti v jeho věku - aspoň co mám možnost sledovat - se v pohodě zabaví samy i celý odpoledne. Syn chce, abych všechno dělala s ním a mně to celej den nebaví, navíc nemám tolik času. Když srovnám "věnování se" dětem u nás a jinde, tak si myslím, že dělám i víc než většina matek v mém okolí, jenže synovi to prostě nestačí. Přitom první rok ve školce mi učitelka říkala, že si tam hraje většinou sám, i když je tam fůra dětí, takže to "absencí" sourozence asi nebude. Zapojuju ho do všeho, když se vaří, tak podává věci, smí něco míchat, sypat koření do hrnce apod., vyndáváme prádlo z pračky...
Nevím, v jeho věku jsem si hrála pořád sama a vyhovovalo mi to, on má jinou povahu a je to celkem problém, nechci ho nijak traumatizovat, ale prostě na to nemám, abych mu každej den od čtyř do devíti, než jde spát, vymýšlela nějaký divadýlka...