24.9.2006 0:45:45 Vážný (2 děti)
Taky to znám
Něco podobného jsem zažíval za socialismu taky, akorát, že táta mimo to, že pil a že mlátil mámu, byl jako umělec trochu vtipnej a máma přesto k němu lnula.
A naopak táta mámu vydíral způsobem, že se stejně neodstěhuje (ani po rozvodu), dokud mu nedají náhradní byt. Že udá babičku za kolaboraci s nacisty. (Naprostý nesmysl, zvlášť v 70. letech. Akorát, že babička žila před válkou v Německu, za války jí zavřeli do koncentráku tchána a babičku vyhodili z jeho firmy. Přesto měla pár německých přátel, jejichž fotky pak otec našel. Světe div se, začala tehdy pracovat v protektorátní protivzdušné ochraně (při policii) jako telefonistka a zúčastnila se zde práce ve velitelství povstání; jenže komunisti pak v 50.letech gen.Kutlvašra zavřeli. A tak se prostě bála.) Přitom sám byl vyloučený z KSČ a nesměl dlouhá léta pracovat v oboru. Máma nás živila ...
Táta mámu mlátil a zle ji nadával nejméně 2x měsíčně. Mě měl rád a nic mi nedělal, dokud jsem mu jednu nenatáhl v době dospívání v obraně mámy. Od takových 12 let mne máma nechávala s ním sama a odešla k babičce. Když už jsem byl nad 15 tak se to dost zklidnilo (byl už starej), navíc ke konci života dostal odvahu se jako mnozí postavit komunistům a podepsat kde co, za což mu ještě stačili znepříjemnit poslední rok života - zrušili mu za to "srdeční" projekt na rekonstrukci významné památky. Ale stejně skončil na rakovinu jater...
Jinak obecná ohlašovací povinnost na trestný čin neexituje, ale týrání dětí je výjímkou a je trestné to nehlásit (prarodiče, učitelé, sousedi ...)
Odpovědět