13.9.2006 17:09:21 Šárka a Terezka 3 roky
Re: Kdo je bez viny ať hodí kamenem
Ahoj všichni,kteří tady kritizujete to,jak moc si člověk za něco může či nemůže.Myslím že by si každý měl zamést nejdříve před vlastním prahem a pak někoho odsuzovat.To jste všichni tak strašně dokonalí a bezchybní?Každému,ale skutečně každému se v životě může stát,že si sáhne až na samé dno,v lepším případě spadne do pěkných .......Nikdy neříkej nikdy.Sama jsem v situaci obdobné jako Libík,obrovské dluhy,ale na rozdíl od Libíka jsem samoživitelka.Celé to začalo obrovskou zamilovaností na obou stranách.Přiznávám,poznala jsem ho málo,bohužel jsem si tehdy myslela že je to ten pravý.Oba jsme velmi chtěli dítě,a po půl roce známosti jsem otěhotněla.Brzy po tom se však u partnera začala rozvíjet velmi těžká psychická porucha,nechodil do práce,velmi lhal,nebyl schopen cokoli udělat,zařídit,vymýšlel si,celé dny seděl u počítače nebo byl s kamarády.Tehdy jsem na tom byla financně velmi dobře.Dnes se topím v dluzích.Musela jsem platit veškeré náklady na bydlení,domácnost,kupovat výbavičku,koupila jsem si tehdy spoustu nových věcí,které mi pak přítel prodal či zastavil,aniž bych to věděla.Při narození dcery jsem téměř vykrvácela,dva dny po porodu jsem se probudila s ochrnutým obličejem.Dodnes mám následky,i když nenápadné.Když byly dceři tři měsíce,přestěhovali jsme se k mým rodičům,protože jsme byli bez peněz,za další tři měsíce jsem přítele vyhodila s tím že ho u nás nikdo živit nebude.Ještě několikrát jsem se snažila dát ten vztah dohromady,ale skutečně s takovým člověkem žít nedokážu.Zůstaly mi dluhy,půjčky,otec dcery nepracuje,alimenty neplatí,můj měsíční oficiální příjem je i s doplatkem do živ.min.53OO korun,na víc nárok nemám.Neoficiální je podstatně větší,ale tady je zakopaný pes.Mohu mít práci v Praze od mého výborného kamaráda,ale problém je s bydlením,protože každý chce tři nájmy předem a ještě kauci,a to je při dnešních cenách za pronájem v Praze min.30 000 na ruku,a ty pohromadě nemám,a hlavně mi nikdo nepůjčí,jelikož oficiálně příjem nemám.Takže jsem nucena vše řešit tak,že několikrát měsíčně,když zrovna můžem pár dní u někoho být,jedeme do Prahy,já pracuji a dceru vždycky někdo pohlídá,což je pro ni také velice stresující,bydlet každou chvíli jinde.Na inzeráty,které jsem si dávala,že hledám pronájem pouze za jeden měs.nájem předem,se mi nikdo neozval,akorát jeden vydřiduch z Vokovic,ale protože nám nabídl plesnivý smradlavý pokoj udělaný ze sklepa,vydržela jsem tam s malou jen měsíc,takže už jsme v Praze zase bez bydlení a já nemůžu chodit do práce pravidelně,což bych potřebovala,abych mohla dluhy splatit co nejdřív.Do toho už mi chodí exekuční upomínky,a z toho co mi dává stát to nelze splatit.Ale přesto se snažím být silná,kvůli dceři vše zvládnout a nestěžovat si,jak je život strašnej,jak mi nikdo nepomůže a jak všichni za všechno můžou.Udělala jsem spoustu chyb,mám snahu je napravit,i když bez bydlení to jde velice špatně.My sice normálně bydlíme u rodičů,ale to je na malilinké vesnici,práci tam nenajdu,(nehledě na dopravní spojení,protože auto nemám,)proto jezdím pracovat do Prahy a pytlíkuju to jak se dá,ale těší mě vyhlídka na to,že jednou se z dluhů vyhrabu a pak mi bude krásně.Jediné co mě na tom mrzí je,že to takto musí odnášet moje holčička,když jí nemohu vytvořit stabilní zázemí,aby nemusela být každou chvíli někde jinde.Dávám jí najevo strašně moc lásky,aby aspoň ve mě měla jistotu a oporu,ale i tak nevím,zda se to věčné cestování a stěhování na ní jednou nepodepíše ve zlém.Všichni,kdo máte problémy,pamatujte si že každý problém se dá řešit,jen se musí chtít a něco pro to dělat.Taky bych mohla sedět s rukama v klíně a vzdychat jak jsem nešťastná a jak mi nikdo nepomůže,ale není to můj styl.Tak Libíku,hlavu vzhůru a drž se,jednou bude líp.
Odpovědět