13.8.2006 15:27:37 Markéta, syn 4 r.
Re: Proč nejste s dítětem doma?
Zuzano, jsem ročník 1970, takže patřím k dětem, které byly hlídané babičkami a školkami od útlého věku (do jeslí jsem vzhledem k babičkám nechodila, což byla tehdy norma. Skoro všichni moji kamarádi fungovali takhle. A z naprosté většiny z nich jsou normální lidé. Co to je, ta předčasnost? Je to před třetím rokem, protože zaměstnavatel má povinnost držet místo tři roky? Nebo před čtvrtým rokem, protože čtyři roky můžeme dostávat rodičovský příspěvek? Připadá mi, že protože je uzákoněna nějaká mateřská a rodičovská dovolená, bere spousta lidí jako povinnost matek je čerpat v plném rozsahu.
Tak to ale není a názory maminek, které se rozhodly vrátit do práce relativně brzo, a maminek, které se rozhodly zůstat doma co nejdéle, jsou prostě nesmiřitelné. Mám výbornou kamarádku, která je už pět let doma a dalších tak asi šest plánuje. Já, naproti tomu, jsem šla do práce, když bylo malému devět měsíců. Skoro každá naše schůzka skončí debatou o tom, která to děláme blbějc. Já prostě nedokážu pochopit, že se někdo dokáže zabývat jenom péči o děti a domácnost, podle kámošky jsem zase matka hyena. Mě by bylo hrozně líto ztratit zkušenosti v mém oboru, jí by bylo líto nemít možnost denodenně od rána do večera sledovat, jak děti vyrůstají. Já s potěšením sleduji, jak se syn pomalu osamostatňuje, jí to děsí. A tak dále a tak dále. Držela bych se toho, že pro dítě není většího daru než šťasná a spokojená matka, a pokud je maminka spokojená tehdy, když je s ním doma, OK. Pokud jí to ale nevyhovuje, a najde nějaký přiměřená kompromis mezi prací a rodinou, proč a čemu by to mělo vadit? Zdůrazňuji přiměřený - v práci, do které jsem se vrátila po devíti měsících mateřské, jsem vydržela rok a půl, protože jsem synka viděla ve všední den tak hodinu a pak o víkendech. A to prostě nešlo. Teď pracuji na 24 hodinový úvazek plus k tomu ročně cca 100 hodin přednášek a přijde mi to tak akorát. Pokud budu mít další dítě, zaměstnavatel mi umožní pracovat co nejvíce doma, a nevidím důvod, proč bych hned po mateřské na půlúvazek nenastoupila. Do práce půjdu tak dvakrát týdně po pár hodinách (pohlídá babička, teta a kamarádka), zbytek dodělám večer a o víkendech. A pevně doufám, že další dítě bude z kategorie mého synka, který cca do roka a půl spal asi dvacet hodin denně.
Odpovědět