Re: táta u porodu

Johanko, neboj :-) S dvojčatama to teda asi nebude jednoduché, ale jinak já mám zkušenost s porodem do vody i s porodem na suchu a dalo se to přežít. Na suchu to bylo o něco "výživnější", ale o to kratší, řekla bych. Nejvíc jsem se na suchu bála natržení, ale kupodivu jsem vyvázla ještě lépe než po porodu ve vodě (ve vodě jsem měla nějaká drobná poranění, na šití nic, na suchu jsem neměla vůůůbec nic). Budu Ti držet palce, abys to zvládla přirozeně a nemusela císařem.

Jinak co se partnera u porodu týče - myslím, že je důležité s ním o tom mluvit. Není úplně samozřejmé, že každý chlap u porodu chce být nebo souhlasí, že tam bude, protože si to partnerka přeje. A opravdu se může stát, že na něj ten porod má vliv při sexu... Ale řekla bych, že pravděpodobnější je, že si z toho odnese spíš silný zážitek než trauma. My jsme s partnerem dlouho diskutovali, jak to bude s jeho přítomností u porodu. Jeho vyslovené důvody proti byly, že měl pocit, že porod je ženská záležitost. Měla jsem pocit, že se porodu trochu bojí, jak budu já reagovat a jak on. Nakonec u prvního porodu být nemohl a u druhého jsme se dohodli na kompromisu - rodila jsem s dulou, on byl u toho, ale mohl by kdykoliv odejít, kdyby chtěl. Zároveň pro něj bylo důležité, že měl předem stanovenou roli: starat se o miminko, až se narodí - projít s ním všema ošetřeníma, omýváním, mluvit na něj. Myslím, že jsme tak byli spokojení oba a příště to uděláme zase tak, jestli nám to vyjde.