Re: Souhlasím - ale co je ještě pomoc a co už otročina?

hanko tohle jsem zažila na vlastní kůži, bohužel u nás to ale bylo dáno tím, že jsem měla těžce nemocnou mamču a tka jsem se musela o domácnost starat ja, naši byli rozvedeni, brat byl na vojenském gymnaziu,takže ja už také v 10ti myla okna, mandlovala prádlo a pod.Prostě jsem musela byt dospělá, mamka mi pak umřela, když mi bylo 15, a musela sem se ostarat o 70ti letého otce, barak, zahradu apod..prostě moje mamka věděla, že tu dlouho nebude a tak mě pro ten život náležitě připravia dnes jsem ji za to strašně vděčná,i na ukor toho, že jsem neměla žádné kamarady nic..mamka mi to ale vynahrazovala jiným způsobem. Má to něco do sebe.