Re: Mirko, co říká tvé citlivé osmileté dítě,

Stáhla jsem pro tebe text z internetu, je to protiargument na tvé chabé argumenty o "přirozenosti". Fakt už nevím co říct člověku, který "si namlouvá, že i ve velkochovech se ke zvířatům chovají lidsky a že zvířata netrpí" (viz tvůj příspěvek níže). Fakt ubohost - takoví slaboši. A když uvidíš, že na ulici někdo kope do dítěte, tak taky před tím zavřeš oči?????!!!!!! Před utrpením ostatních živých tvorů prostě "normální" a slušný člověk zavřít oči nemůže!

1.1. Pro lidi je přirozené jíst maso.

1.1.1. Lidé, stejně jako další primáti se vyvinuli, aby jedli z největší části vegetabilní stravu. Zuby, kůže, žaludek, žaludeční kyseliny, moč, sliny, čelisti, střeva, nehty a tělo jako celek jsou typické pro zvířata která jsou z největší části vegetariáni. Ta malá živočišná část, 0 - 10 %, většiny primátů se skládá z hmyzů a housenky. To platí i pro naše nejbližší příbuzné, šimpanze. Ti jedí ovoce, zelené listí, čerstvé výhonky, kořínky a semínka spolu s termity které vytahují stéblem trávy. Zřídka šimpanz chytí selátko které se mu připlete do cesty. Roztrhá jej a sní syrové. To se stává jen několikrát do roka. Náš další příbuzný, gorila, je čistý vegan. Jí jen zelené listí, čerstvé výhonky a kořínky. O tom co předci šimpanzů, goril a lidí jedli se moc neví, ale dá se předpokládat, že jedli něco mezi šimpanzí a gorilí stravou - takže z největší částí vegetabilní stravu a velmi málo hmyzu.

1.1.2. Někdy před dlouhou dobou, když byla nouze o jídlo, tak jsme použili naši inteligenci a ruce, aby jsme vyrobili nástroje jejichž pomocí jsme mohli zabít zvířata, rozporcovat je, ohřát jejích maso pro lepší trávení. Byl to relativně jednoduchý způsob jak získat proteiny a energii a dávalo nám to výhody oproti ostatním druhům. Mohli jsme se stěhovat na místa na která jsme před tím nemohli přežít. Začali jsme se rozšiřovat po planetě. To, že za poslední milion let lidé jedí maso, nutně neznamená, že jsme k tomu dokonale přizpůsobeni. Byli jsme prakticky vegany 50 milionů let před tím než jsme začali jíst maso. Mnoho vědeckých zkoumání ukazují, že naše těla stále pracují nejlépe na vegetariánské stravě, i když dokážeme strávit malé množství ohřátého masa.

1.1.3. Bez naších nástrojů je naprosto jasné co je naše přirozená strava. Chtěl bych tě vidět jak nahý dobíháš losa, vrháš se na něho, zachytíš ho svými nehty a ukoušeš ho k smrti, načež ho roztrháš na kusy svýma holýma rukama a syrového jej sníš! To nejde, protože nejsi dost rychlý, jsi až moc malý a jemný, nemáš dost ostré a tvrdé nehty, tvé zuby jsou rovné a ne špičaté, máš až příliš slabé ruce a syrové maso ti určitě nechutná. Na druhou stranu je naprosto možné sbírat bylinky, semínka a ovoce svýma holýma rukama a jíst je takové jaké jsou. To naznačuje, že jedení masa je krajní možnost kterou jsme objevili jako řešení při nedostatku jiného jídla. Ale možná nejdůležitější ze všeho – když jsi hladový, cítíš neodvratitelný instinkt vydat se na lov a zabíjet zvířata?

1.1.4. Co se vlastně myslí tím, že je nějaká činnost přirozená? Myslí se tím, že se to dělá už dlouho? Myslí se tím, že většina obyvatelstva to dělá? Že je nějaká činnost vykonána dlouho a/nebo mnoho lidí nemá jakékoliv pochopení zda je tato činnost morálně obhajitelná! Viz. 1.2 a 8.7.

1.1.5. Když přirozeností myslíš, že jsme se přizpůsobili k jedení masa a proto by jsme ze zdravotních důvodů v tom měli pokračovat tak by sis to měl přebrat ještě jednou. Jediné co se počítá do evoluce je schopnost se reprodukovat. Naši předci se dožívali 35 až 40 let – přesně tolik nato, aby se jejich děti dožili dospělého věku. Pro ně bylo těžké nalézt energickou potravu plnou proteinů. Ti kdo našli takovou stravu na doplnění svojí (z většiny vegetabilní ) výživy – housenky, brouci, hmyz, vajíčka, ptačí mláďata a časem díky nástrojům větší zvířata – byli ti kteří se stali nejúspěšnější v reprodukování. Že sycené tuky v živočišných produktech působilo tučnění žil, že cholesterol se při ohřívání přemění na rakovinotvornou látku metylkolantren a že nepřítomnost vlákniny postupně vede k rakovině tlustého střeva v té době nemělo žádný význam, protože tyto nemoci se projevují až po 40 letech života.