Re: Já nevím

Milá Ronnie,
to máš kliku. Můj nemůž se postaral o syna , ktrerému bylo 10 měsíců asi den, dva, když měnakazili jeho rodiče, takže jesm měla kolem 39°C a parádní zánět středního ucha v druhém, třetím měsíci těhotenství. Navrhl, že syna odveze k matce- babičce, která se chlubila, jak hlídala synovce , který brečel celou noc a pak mu nad ránem prasklo ucho a " byl klid" a at se nestarám. navrhla jsem, že se postará on nebo se sbalí a odejde k mamince, já jdu do nemocnice i se synem a podám žáodst o rozvod a syna minimálně a druhé dítě že neuvidí nikdy. Tehdy se postaral. pak už ne, přechodila jsem po dceřině půldŕoce mononuleozu. babičku k nám nemůž pozval, ale výsledek byl, že jsem nejen všechno dealal sama a navíc musel vyslechnout komenář jak si všechno komplikuju a ajak bych to měla dělat" Vydžela jsem dva dny a dále prohlásila, t jde k čertu. Posléze šel k čertu i nemůž a já sjem s puv´berťáky, kteří mi občas pomůžou- dcera občas pod tlakem- syn. pioklud je mi fakt blbě, lehnu si a snažím se z toho dostat. většinou se léčím po večerech, odpolednách a v práci čajem za stolem. ... jen, že aby se manžel postaral a dobře postaral není tak vyjimečné. Nemůž se šTastně oženil a má další dítě- to pro ty, které mají rády šťastný konec.