Je vegetariánství spásou všeho lidstva?

Článek i reakce na něj mě docela zaujaly, tak si také dovolím přispět do diskuse. Předem podotýkám, že jsem si vegetariánství také vyzkoušela (včetně místy až nesnesitelných poznámek svých kolegů v práci, neb se to odehrávalo v 80. letech minulého století, tedy v době kultu masa), ale přes jeho bezpochyby příznivé rysy si myslím, že všelékem rozhodně není.

1. Jsou informace v článku jednostranné?

Jsou. Nijak mě to ale nepobuřuje, protože článek je podepsaný a většině lidí musí být jasné, že od firmy, která si na vegetariánství založila svůj byznys, nějaký komplexnější pohled na věc čekat nelze. To ostatně od málokoho. Názorů na zdravou výživu je hodně a velmi rychle se mění, takže většinou se v tom člověk musí nějak zorientovat sám.

2. Jsou zkušenosti s výživou Indů přenositelné?

Ne zcela. Vždy je třeba vzít v úvahu geografické, klimatické a koneckonců i kulturní podmínky, v jakých ten který národ žije. V zemi, kde jsou díky příznivému klimatu po celý rok rostlinné produkty v bohaté šíři běžně dostupné a kde naopak je obtížné hygienicky uchovávat maso a jiné živočišné produkty, není problém být vegetariánem. Jinde možná ano.

3. Je maso opravdu vinno?

Článek označuje maso jako hlavního viníka vzniku rakoviny a jiných chorob. Zajímalo by mě, zda národy, které jsou zcela či převážně odkázány na živočišnou stravu (např. grónští Eskymáci či mongolští pastevci), trpí těmito chorobami v nápadně zvýšené míře. Týká se to i jiných výživových doporučení. Vezměte si například mořské ryby, jejichž konzumace se poslední dobou velmi doporučuje. Měly v minulosti vnitrozemské národy (mj. i Češi) nápadně větší výskyt kardiovaskulárních chorob, onemocnění štítné žlázy nebo sníženého intelektu v důsledku nedostatku jódu, protože k mořským produktům jednoduše neměli přístup? Někde v článku se dále uvádí, že maso nemá žádnou výživovou hodnotu, protože neobsahuje vlákninu atd. Trochu mi to připomíná někdejší názor na banány, které se pro výživu v podstatě nedoporučovaly kvůli nízkému obsahu vitamínu C (mimochodem v době, kdy byly zbožím velmi podpultovým).

4. Jiné názory na konzumaci masa

Nedávno jsem četla knihu Jak předcházet rakovině od Zdeňka Dienstbiera, předsedy Ligy proti rakovině. Stejně jako autoři článku doporučuje zvýšenou konzumaci ovoce a zeleniny, dále radí omezit na minimum uzeniny, ale nikde v knize nenabádá k vegetariánství. Důraz v prevenci této choroby klade spíše na pozitivní přístup k životu a celkové radostné prožívání každodenní reality. V jiném článku jsem četla, že čerstvé maso podporuje imunitu. Tento názor nepřímo potvrzuje ve své knize Imunitní trénink německý autor Hermann Geesing. Navrhuje zde dietu, která by měla podpořit činnost imunitního systému. Ta obsahuje kromě značného množství rostlinných potravin například i masový vývar, hovězí, jehněčí a krůtí maso. A tak dále a tak dále.

Tím vším a dalšími informacemi jsem se musela osobně probrat, než jsem dospěla k současnému kompromisnímu stavu. Co obnáší? Řídím se podle ročních období. Střídmou konzumaci většiny potravin. Maso 1-2x týdně v závislosti na ročním období – v létě méně a spíše bílé, v zimě o něco více a občas i červené. Jednotlivé druhy ovoce a zeleniny si z velké části vybírám podle toho, zda v daném období u nás rostou ( nebo je možné je do této doby skladovat) či nikoliv: nejím třeba rajčata, okurky, jahody apod. v zimě. V mrazivém období se nenutím do zeleninových salátů. Nekupuji velmi exotické ovoce; kdo je někdy ochutnal přímo v místě, kde roste, ví, o čem mluvím.

Myslím si, že naši předkové věděli, co činí. Do českých podmínek patří i ta martinská husa, štědrovečerní kapr a masopustní pochoutky. Na druhé straně však i půsty předepisované křesťanskými církvemi. Vegetariánství jako takové nelze vzít a i s chlupy je aplikovat kdekoliv. (Pokud však někomu ze zdravotních, filozofických či jiných důvodů vyhovuje, nic proti.) Souhlasíte? Nesouhlasíte?