Prostředí kolem nás...

Nedá mi to, abych se k tomuto nevyjadřila. Pravidelně pendluji mezi Německem a Prahou, kde přebývám v Holešovicích, kousek od Výstaviště. Každé ráno, když jdu po chodníku, přemýšlím o tom, proč to tu proboha vypada tak, jak to vypadá. Chodníky pokálené od psích výkalů, všude odpadky, špína, pomalované a pospreyované domy. Minulý týden tu byl na návštěvě náš známý z usa. Když jsme se ho ptali, jak to tu na něj působí, tak říkal, že je tu neskutečná špína, a že by tu nikdy nemohl žít, protože to prostředí na něj působí depresivně. Kamarádka mi vykládála historku z návštěvy známých ze Španělska - s překvapením se jí ptali, proč tu máme tolik domů, ve kterých nikdo nebydlí. Těžko jim vysvětlovala, že ta špinavá a neupravená stavení jsou obydlená... Myslím, že každý by měl začít u sebe. Otevřít oči a vnímat to okolí kolem sebe. Vždyť tu žijeme, je to naše životní prostředí. To, že jdete s dětmi sbírat odpadky, je určitě záslužné - ale je to ta poslední varianta. V první řadě se musíme naučit tu špínu kolem sebe nedělat...