Re: Jak se naučit signálům

No, je trošku zvláštní, že člověk, kterému je přes třicet, říká, že s jedním člověkem nebyl dýl než rok a půl, ale snad je to nadsázka...

Myslím, že jde o to, že než jste se stačili aspoň trochu poznat bylo tu dítě a všechno vzhůru nohama. Mužští se obecně na to hůř přizpůsobujou, ženská o ně co líp ona totiž musí, to těhotenství a pak to, že nestarat se o dítě tak by umřelo tě donutí, ale mužští nic takovýho nemají, dítě si upletou ani neví jak a o těhotenství ví všechno z druhé ruky. A když se mimi narodí a jim se chce v noci spát když brečí, tak prostě spí. Zatímco ty jsi musela vyzrát,okolnosti tě donutily (ať už o tom říkáš, co chceš, četla jsem pár tvých článků, kde svou zralost popíráš, ale asi to tak úplně nebude) muže, zvlášť pokud má tak hodnou a tolerantní ženu na úrovni jak jsi ty, k tomu nic (nikdo)nenutí. A mít dítě je sice nádhera, ale taky to dost omezuje, hlavně pohodlí a tak, takže si myslím že prostě máte vztahovou krizi. On se cítí omezovaný, tak si to možná nepředstavoval, ty sice taky ne, ale pro dítě jsi schopna se přemoct, no a hlavně ty jsi pro něj v této době ta nositelka nepříjemných omezení a pocitů. Chce to asi jen čas, a neztrácet nervy a nesahat k rychlým řešením. Držím palce, ať se ty mráčky rozeženou.