Re: Připadám si jako prastará pamětnice

A divím se, jak se tak mužete tak ptát!/Mám chuť napsat hodně vzkřičníků/.
Copak jste nemusely vysvetlovat dětem při čtení vypravění O pejskovi a kočičce, co je to valcha? Clarisska ji znala do nedávna jen jako hudební nástroj v coutry či bluesové kapele. Naštěstí jsme jednu u babičky v Čechách nedávno objevily... Ruční pračku s klikou ,jako je na těch pěkných obrázcích, měla náše sousedka paní Kratochvílová v 50 letech a její muž točíval tou klikou jako u flašinetu a zpívával písně o Havlíčku Borovském a jiné vlastenecké baldy k velké zavisti mé maminky /zaviděla pračku i přičinlivého muže/. Ona na to prádlo byla sama. Jednou za týden /na tři malé deti /ji patřila pradelna...a měla jen rejžák a valchu... První výřivku si koupila až koncem 60 let. Má ji dodnes.
Já jsem právala plínky /i 40 denně /v kýbli za pomoci zvonu na ucpaný záchod...Znate tu metodu? Funguje výborně, když v malém bytě není kam pračku zapojit.../. Dnes si to už bez pračky a sušičky neumím představit, ale to neznamená, že s nimi nemluvím...pračka je Andula a myčka na nadobí Madla a moc si je předcházím. A vynálezce a vynálezy bezmezně obdivuji. Za takovéhle bych dávala Nobelovy ceny, spíš než za rozbití atomu...
Vera S.