Moc se mi to nelíbí :-/

Články Jirky mám docela ráda, ale tentokrát jsem rozpačitá. Nelíbí se mi tam víc věcí:

a) Postava Marie, která na potkání Jirkovi (a kdoví komu ještě) vyzvoní své milostné trable. Chápala bych, kdyby záležitosti tohoto typu probírala Marie se svou důvěrnou kamarádkou. Ale vyklopit to všechno nic netušícímu bývalému kolegovi, s nímž ji pojilo jen běžné pracovní kamarádství? Hmmm…Mužské uvažování a myšlení je prostě jiné než ženské. Co si od toho Marie slibovala? Řekla bych, že jí chybí trocha soudnosti a sebeovládání. Napadala mě i slova o mírně hysterické či nervově labilní povaze. Myslím si, že soudná rozumná ženská by měla umět držet jazyk za zuby aspoň do té doby, než se sejde s nějakou opravdu
dobrou kamarádkou.

b) Moc se mi nelíbí ani to, že to Jirka hned zatepla vyklopí dál. Chápu sice, že „Marie“ se ve skutečnosti nejspíš jmenuje jinak, ale přece jen. Kdybych já někomu svěřila nějaký svůj osobní problém či trápení, dost by mě mrzelo, kdybych jej pak našla v novinách nebo na internetu, byť pod jiným jménem. Považovala bych to za značnou indiskrétnost, byla bych znechucená a k tomu člověku bych asi ztratila důvěru.

c) Manželská nevěra jako taková – hmm. To by bylo téma na hodně článků. Dneska je taková divná doba. Lidé mají pocit, že můžou všechno, tak proč by nezkusili nevěru. Žádné zábrany ani brzdy nepociťují. Odpovědnost k partnerovi? K dětem? Jak kdo, ale moc velké iluze si nedělám. Dnes je doba typu „nevaž se, odvaž se“. Dříve byli lidé usměrňováni veřejným míněním, vírou atd. Samozřejmě nevěrní si byli vždycky, ale nemluvilo se o tom tolik. Spíš to bylo považováno za něco, co je dobré udržet pod pokličkou a nešířit se o tom. Dnes se s nevěrou lidi chlubí. Ale není to dobře, děti potřebují klidnou rodinu po stejně dlouhou dobu jako v minulosti. Dříve se lidi víc snažili držet zpátky, nebourat rodiny – a tím pádem se doma víc snažili. Dnes je ohromně snadné odskočit si sem i tam s pocitem, že to dělá každý a že není problém se rozvést. Jenže lidi se pak doma o to méně snaží o udržení kvalitního DOMÁCÍHO vztahu, proč by to taky dělali, že? Ať je doba jaká chce, stejně si myslím, že z dlouhodobého hlediska je pro životní spokojenost nejdůležitější stálý a trvalý vztah, nejlépe celoživotní. Takový vztah vyžaduje samozřejmě kompromisy, určitou osobní vyzrálost, toleranci a moudrost na obou stranách.

Nemyslete si, nejsem svatoušek a mám taky kupu chyb. Jen se mi prostě nelíbí přílišná nevázanost dnešní doby. Dokážu pochopit, že zahne utahaná a nešťastná ženská od alkoholika, násilníka atd. Ale myslím si, že řada nevěr je způsobena především osobní nekázní obou manželů = prostě se doma nesnaží, doma to pak moc neklape, tak se utíká jinam atd. Ono je vždycky snazší být milý/á a někoho nového neokoukaného. Jenže tohle přece není cesta.