27.3.2006 13:10:29 jalinka
Re: to poznam
Milá Misko,
chci vám dodat odvahu a dobrou mysl. Já se synem jsme šli úplně stejnou cestou jako vy. Tj. doma jsme si museli najít sy stém, vystřídali jsme dvě školky,syn je taky velmi empatický a "slabé osobnosti" je schopen naprosto odrovnat, při testech školní zralosti vše dokázal, ale např. uprostřed úkolu "na čas" se klidně šel napít a vůbec vyžadoval neustálé povzbuzování do práce, jinak se rozptyloval různými věcmi v okolí. Dnes má úspěšně za sebou kus první třídy, taky jsme volili třídu s malým počtem žáků a speciální pedagožkou. Krásně píše, čte, ve třídě funguje vcelku harmonicky. Samozřejmě si paní učitelka musela trochu zvyknout, například kvůli němu zrušila po dvou měsících systém "černých puntíků" za problematické chování, protože jednak si syn vůbec nepamatoval, za co je dostal, takže se to u něj míjelo účinkem, a jednat mu je v rámci spravedlnosti ve třídě musela přidělovat za chování, za které při své hyperaktivitě vpodstatě nemůže (občasné vykřikování, roztěkanost v hodině). Zavedla ve třídě jiný systém odměn a byl pokoj. Taky mi řekla, že nemám školní kázeň doma znovu řešit, že to si vyřeší ona sama v rámci třídy, že by to syna dále stresovalo. Přeju stejně moudrou učitelku i vám a držím palce. Víte, já si vůbec nedokázala představit, jak to ten náš Ondra ve třídě usedí, ale jde to dobře, daleko líp než jsem čekala, paní učitelky mají různé způsoby, jak děti zaujmout a motivovat, takže i naši malí divočáčci můžou chodit do školy rádi.
Odpovědět