Re: SKLEP

Mame taky sveho bubaka - oznaceni vyslo od mladsi dcery. Je to "zlobiva baba" a bydli na hrade. Ma havrany, kteri litaj a koukaj, kde zlobi deti. Zlobiva baba je potom sezere. Zni to drsne, ale v lete se chystame k babe na navstevu do hradu. Povidame o ni pokazde kdyz jedeme vlakem okolo hradu v Martigny. (to je jeji zakladna), jinak se ale objevuje na vsech hradech, ktery jen trosku vypadaj zlovestne a na to, ze by tam zlobiva baba mohla bydlet. Mladsi se ji boji jak cert krize ale zaroven vypraveni o ni miluje. Bat se zacne az kdyz uz je to opravdu na hrane, jinak si planuje i tu navstevu. Chce o ni vedet co nejvic a vi, ze kdyz nezlobi, baba ji nic neudela. Taky jsou samozrejme ruzny zachranny pomucky - jako, ze babe rekneme, ze uz bude hodna...atd. Me to taky bavilo bat se, kdyz jsem byla mala. Ona citi, ze je to legrace, ale to "co kdyby" je uzasny! Navic starsi je uz osmileta a ta tomu pridava hororovy prvky...nakonec je to tak prehnany, ze se bojime vsichni a smejeme se, protoze vime, ze staci dolozit, ze uz budeme hodny :-)). Nevim, zda by psycholog zajasal, ale me deda vypravel o vranach a hastrmanech a ja mu bezmezne verila, ale citila jsem, ze me maji radi a ze me nedaji..... To podle me pomaha. No a zneuziti se nabizi, kdyz se uz dlouho neuklizi staci pozvat babu - je z toho dalsi povidani, co vsechno by baba mohla provest - a binec je furt stejnej.