dramaturgie Táta jako máma

Dobrý den všem, kterým se nelíbí název Táta jako máma. Rozumím Vašim výhradám a věřte, že i tyto otázky jsme při volbě názvu zvažovali a že to, co Vám nyní vadí na názvu dokumentárního cyklu, určitě nenajdete v samotných pořadech. Rozhodně nechtějí konzervovat přežité zvyky a vzorce chování v našich rodinách. Naopak. Už jsme natáčeli asi se 14 osvícenými tatínky a nikomu ten název nevadil. Určitě také proto, že na vlastní kůži s námi poznali oč jde - ukázat důležitost otcovské role a nikoli je nějak poškozovat. Mám za to, že název Táta jako máma informuje diváky velmi výstižně o tom, že mají na obrazovce čekat mužské, co vzali do svých rukou péči o děti a rodinu /což není tak běžné/ a současně také akceptuje fakt, že narušit model - muž má rodinu ekonomicky zajišťovat a ženská patří ke sporáku - prostě bylo a je dosud do značné míry tabu /ať se nám to líbí nebo ne/. Pokud někoho název cyklu svádí i k nehezkým výkladům - nelze tomu zabránit, ale opakuji, že těmi dokumenty chceme osvobozovat od předsudků. A myslím, že můžou být dobrým nástrojem pro obě strany - jak pro partnerky, aby si jejich mužští nedělali ze společné domácnosti jen noclehárnu, tak i návodem pro jejich polovičky, aby od nich dostali víc možností rozvinout svou otcovskou roli. Samotné rozhodnutí a umění se dohodnout záleží už na každém z nás. Děkuji moc všem, kteří se nebojí veřejně v dokumentech vystoupit. Honza Smrž, dramatug Táta jako máma