Prosba

Ahoj Maceško,
kdy, prosím, zase napíšete nějaký článek? Ty Vaše starší už pomalu umím nazpaměť a čtu je pokaždé, když mám pocit, že je celý svět proti mně... :-) Už delší dobu uvažuji o adopci (zatím to sice vhledem k okolnostem nejde) a snažím se nasát informace kde se dá. A ty Vaše članky se mi zdají velmi relevantní zdroj. Mimochodem, jak už tu padlo, měla byste rozhodně vydat knihu!
Chtěla jsem Vás poprosit jestli byste mohla podrobněji napsat o tom, jak Vaše adoptované děti přijali Vaši nejbližší (rodiče a bližší příbuzní, blízcí přátelé apod.), je-li tedy o čem psát. Mám dojem, že kdykoli se někde zmíním o adopci, jsem považována za naivního blázna nebo nezodpovědného šílence. Dozvím se, že si zkazím život, že s těmito dětmi jsou jenom problémy, že se špatně učí, že to vůbec není jednoduché (nevšimla jsem si, že by výchova vlastního dítěte byla)... Ani to nebudu vypisovat. Zajímalo mne jak jste na tom byli Vy a jak jste si poradili.
Jinak děkuji za krásné články a přeji Vám i Vaší rodině všechno dobré.