Re: Bude to dobrý! TO DOUFÁM,...

protože jsem se dnes předčasně vrátila z chaty – původně jsem si chtěla udělat jen takový výletík za účelem vykoupání, ale situace se zkomplikovala včera večer, kdy se mi zdálo, že se něco děje s Anežkou – pofňukávala a byla „taková divná“… Teploměr na chatě byl rozbitej, ale i tak bylo jasný, že teplotu má.

Přemýšlela jsem odjet domů hned, protože na potvoru nebyl v lékárničce ani žádný Paralen, ale pak jsem si říkala, že se možná jenom tak trošku uhřála, a že se z toho prospí. Dávala jsem jí hodně pít a ona opravdu usnula, i když se občas probudila a kňourala…

Někdy ve tři hodiny v noci se probudil Péťa, že ho bolí bříško a následně začal zvracet. Podle všeho se přejedl čokolády z bonboniéry, co dostala Štěpánka k narozeninám. Úhrnem pozvracel asi 3 prostěradla, 2 polštáře, několik dek, pyžamko, tričko a babiččinu noční košili, o matracích pod prostěradly nemluvě…

Po takto neklidné noci jsme naložili Anežku a špinavé deky do auta, manžela jsem vysadila v práci a i přes nevyspání a vedro šťastně dorazila domů. Anežce jsem naměřila 39,3°C, takže jsem jí hned šoupla dávku Nurofenu, na nožičky navlíkla ponožky vymáchané v octové vodě, vnutila jí lahvičku s pitím a podařilo se mi jí uspat. Za hodinu a půl už byla celá zpocená, ale teplota klesla pod 38°C (37,8°C), tak snad už to bude dobré, uvidíme večer…

Péťa podle posledních zpráv z chaty už nezvracel, po obědě usnul, ale babičce se zdá, že má také teplotu, takže uvidíme. Mám za to, že je-li venku přes 35°C ve stínu, dá se těžko poznat ten dvou až třístupňový rozdíl eventuelní horečky…

V pračce mám druhou dávku té smrduté hromady, ještě jedna dávka čeká na vyprání, a já prádelnu obcházím obloukem – přeci jen se mi žaludek trošku houpe…

Ano, průsery chodí lavinách…Například rok, kdy jsem se rozváděla, si pamatuju podle toho, že mi umřel tatínek… Asi žijeme v nějaké rizikové oblasti… :-))))

Děkuju všem za podporu a ze srdce doufám, že se většině domácností tyhle laviny vyhýbají.

Petro, Lionko, ať už máte taky brzy pokoj !!!
Moje „Klokáně“ v bříšku mi žádné starosti nedělá, to je moc důležité, a rozbouřený žlučník už se taky umoudřuje, takže alespoň nějaká pozitivní zprávy ! :-)))))